 |
|
|
|
 |
|
|
 |
|
|
|
 |
|
ÚVODNÍ STRANA |
 Vítejte na stránkách ALTERNATIVEDUCATION věnovaných humánnímu vzdělávání a alternativním metodám k pokusům na zvířatech ve výuce.
Stránky připravilo občanské sdružení Společnost pro zvířata – ZO ČSOP ve spolupráci s britskou organizací na ochranu zvířat RSPCA (Royal Society for the Prevention of Cruelty to Animals), na základě projektu „Alternativy ve výuce na vysokých školách“, který proběhl v letech 2002 – 2004. Z jejich obsahu se mimo jiné dozvíte postoje českých vysokých škol k používání zvířat ve vzdělávání, názory studentů na alternativní metody a kde hledat další informace o této problematice.
Trend humánního vzdělávání
Stejně jako ve vědeckém výzkumu a při ověřování bezpečnosti chemikálií a jiných látek jsou živá nebo usmrcená zvířata používána jako modely také ve výuce. V devadesátých letech minulého století došlo k výraznému posílení trendu tzv. humánního vzdělávání a otázka používání zvířat ve vzdělávání začala být šířeji diskutována. Proběhla řada studií zabývajících se dopadem pokusů se zvířaty na vnímání a postoje studentů (viz např. www.interniche.org/compar.html), ovlivňování populací volně žijících živočichů, v politicky korektní době také s ohledem na porušování či neporušování lidských práv atd. Do té doby byl zájem odborné veřejnosti zaměřen především na problematiku pokusů na zvířatech ve vědeckém výzkumu a tzv. alternativ k nim.
Důvodem ke zvýšenému zájmu o tuto problematiku může být také fakt, že devadesátá léta dvacátého století představují počátek „elektronické éry“, neboť počítač se stal běžně využívaným přístrojem, elektronická pošta nahradila telefon a dopisy, internet začal být nezbytným zdrojem informací. Na základě tohoto technologického rozvoje došlo k vývoji řady vysoce efektivních demonstrativních alternativ – multimediálních počítačových programů, virtuálních a mechanických simulátorů apod.
Jako všechny jevy, také tento vývoj má svůj negativní dopad, kterým je značné odcizení lidské společnosti od principů přírody. Dochází k vytváření jakéhosi sterilního světa, ve kterém odvěký přírodní řád a koloběh ztrácí na významu. „Západní“ myšlení a způsob života získává navrch (to ale již delší dobu), „mechanická“ medicína založená na umělých medikamentech (zkoušených nejdříve na zvířatech) pomáhá prodlužovat život, lidé tráví celé dny v kancelářích nebo za pulty institucí různých veřejných služeb atd. atd. Následkem toho mohou vznikat absurdní situace, kdy např. někteří studenti přírodních věd znají přírodu pouze z filmů či knih (internetu) a jediná konfrontace se zvířetem a jeho životními funkcemi může být právě v učebně. Odcizení lidí přírodě může být jedním z faktorů, proč se některé invazní pokusy ve výuce nadále provádějí. Názorový rozvoj a přechod k alternativám byl vlastně předstižen technologickým boomem, takže k plnému rozpoznání všech negativních dopadů pokusů na zvířatech ve výuce ještě ani nebyl dostatek času a už musí „být zachraňováno“ samotné povědomí o principech života a fungování světa.
Většina vědecké i laické veřejnosti se však přiklání k podpoře tzv. humánního vzdělávání, které je charakterizováno jako progresivní vzdělávání, v němž jsou učební cíle naplňovány používáním humánních, alternativních metod; vzdělávání, při němž nejsou zvířata zneužívána a studenti mají svobodné svědomí; vzdělávání, které podporuje holistický náhled a úctu k životu.
|
|
|
|
